Psí infekce
Psinka
Psinka je velmi nebezpečné virové onemocnění psů a norků. Infekce se projevuje v několika formách:
- plicní,
- katarální: postihuje zažívací trakt,
- nervové,
- kožní.
Zvláště vnímavá jsou štěňata, ale onemocnět mohou také starší zvířata. Dostavují se horečky, nechutenství, výtoky z očí a uší, kašel, zvracení a průjem, netečnost zvířat. Při postižení nervového aparátu vídáme rovněž křeče a často dochází k úhynu nemocných psů. Nebezpečí psinky spočívá také v tom, že i u úspěšně vyléčeného psa Se mohou v průběhu života objevovat komplikace (postižení zubní skloviny, tzv. psinkový chrup, postižení kloubů, záškuby různých svalových skupin, epileptiformní záchvaty...). Virus psinky je poměrně citlivý na vyšší teploty, avšak v zimním období může naopak přežívat v prostředí i několik týdnů.
Před infekcí lze chránit vakcinací!
Parvoviróza
Parvovirus (obecně nazýván jen "parva") způsobuje vysoce nakažlivé onemocnění psů, které se projevuje zvracením a průjmy a často končí úhynem. Parvovirus nacházíme velmi často v populaci štěňat. Nejčastějším zdrojem viru je kontaminovaný trus, kterým se nakazí jeden pes od druhého. Pasivně se může přenášet parvovirus rovněž kontaminovanou srstí, tlapkami a infikovanými předměty. Potřísněné klece, boty či různé předměty, se kterými infikovaný pes přišel do styku, mohou být rovněž zdrojem viru pro vnímavého psa. Parvoviry jsou navíc extrémně odolné jak proti vysokým a nízkým teplotám, tak i proti většině dezinfekčních prostředků. Jejich přežívání v trusu se odhaduje na roky.
Před infekcí lze chránit vakcinací!
Upozornění:
Pokud se v domácnosti nacházel pes s klinickými projevy psinky a parvovirózy (nezáleží na tom zda se pes vyléčil či uhynul nebo byl utracen) je třeba i přes důkladnou dezinfekci všech prostor a prostředí počkat s příchodem nového štěněte alespoň půl roku, nebo si pořídit štěně již plně očkované, s dostatečnou hladinou protilátek proti těmto infekcím. V praxi to znamená přivést si naočkované štěně stáří 4 měsíců.
Koronaviróza
Koronavirus je vedle parvoviru další virus, který je dnes nejčastější příčinou virového průjmu. Může postihovat psy každého stáří, nejčastěji se však vyskytuje u štěňat. Příznaky onemocnění jsou průjmy, zvracení, silná žízeň, nechutenství a celková sešlost. Mohou se vyskytovat také případy, kdy se pes nakazí oběma viry - jak parvovirem tak koronavirem - najednou. Současná infekce různými viry a přidruženou bakteriální mikrofórou vede často k těžkému zánětu zažívacího traktu a k úhynům.
Před infekcí lze chránit vakcinací!
Infekční hepatitida psů
Infekční hepatitida psů je virové onemocnění postihující především játra. Někdy probíhá onemocnění bez výrazných klinických příznaků (inaparentní infekce). Může docházet k zákalům rohovky, většinou jednostranným, které však mohou po odeznění nákazy bez následků zmizet. Pokud se dostavují klinické příznaky onemocnění, jde o horečku, zvracení, průjem a především o bolesti břicha v krajině za chrupavkou hrudní kosti. Mimo zánětu jater se u chronických případů dostavuje také těžké postižení ledvin.
Před infekcí lze chránit vakcinací!
Infekční tracheobronchitida (psincový kašel)
Infekční tracheobronchitida (dlouho známé onemocnění pod názvem "psincový kašel") je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění, jehož podstatou je infekce komplexem různých virů a bakterií. Jde především o adenoviry, virus parainfluenzy psů, reovirus psů, mohou se přidružit také další viry (např. virus psinky a parvovirus, příp. mikoplazmata). Jako sekundární bakteriální mikroflóra se přidružují mnohé bakterie, které komplikují prvotní onemocnění a zhoršují jeho klinický obraz. Z bakteriální mikroflóry je to především Bordetella bronchiseptica, která spolu s viry navozuje těžký průběh infekce. Jako hlavní příznak se u tohoto infekčního onemocnění velmi výrazně projevuje silný kašel se zvracením a dávením, dostavují se také výtoky, často až hnisavé, z očí a nosu.
Před infekcí lze chránit vakcinací!,Intranasální vakcína
Borelióza psů (lymeská choroba)
Borelióza psů je zdlouhavá bakteriální infekce, která může navodit dlouhodobě bolestivé stavy. Hlavními příznaky jsou artritidy s náhlým vznikem značných bolestí, dostavuje se kulhání, horečky, nechutenství, netečnost a deprese. Těžké formy boreliózy postihují srdce, mozek a ledviny.
Před infekcí lze chránit vakcinací!
Giardióza
Co je to giardióza?
Protozoární onemocnění způsobené prvokem Giardia intestinalis, celosvětově se vyskytující u přibližně 10% dobře ošetřovaných psů a u 40 - 50% štěňat. totéž se vyskytuje u koček, hlavně u mladších kategorií, volně žijících, nevakcinovaných a neodčervených.
Proč je giardióza nebezpečná?
Giardióza je zoonóza - to znamená, že je přenosná na člověka a vzhledem k charakteru nemoci především na děti! Přenáší se z nakažených psů a koček na zdravé jedince zejména v místech s větší koncentrací psů (parky, chovné stanice, útulky apod..), kde dokáže tato zvířata zamořit na 100%.
Jak se přenáší?
Jedinec se nakazí pozřením cyst, které za příznivých podmínek (vlhké a chladné prostředí) přežívají ve vnějším prostředí týdny až měsíce. V trávicím traktu dochází k přeměně cyst na trofozoity, kteří parazitují na sliznici tenkého střeva. Tady poškozují mikroklky střevní sliznice, narušují enzimatickou činnost a resorbci (vstřebávání) potravy. Ve spodním úseku trávicího traktu dochází k přeměně v cystózní formu a k vylučování cyst výkaly. Tento cyklus se neustále opakuje a tím dochází k infekci dalších jedinců, pokud tomu nezabráníme vakcinací.
Jak se projevuje?
Ve většině případů (hlavně u dospělých psů) se klinické příznaky nevyskytují - zvířata jsou skrytými nosiči a kontaminují prostředí - čímž dochází k nákaze dalších zvířat a lidí. Nakažení jedinci jsou vnímavější k ostatním infekčním onemocněním. Klinické příznaky se vyskytují hlavně u štěňat a psů citlivých k tomuto onemocnění - jak už z hlediska plemene nebo imunity. Častý je výskyt kašovitých až vodnatých průjmů s příměsí hlenu, zvracení a chronické hubnutí. Dalšími příznaky mohou být chronické a obtížně léčitelné kožní problémy a různé typy potravinových alergií. U lidí je nejčastějším klinickým příznakem průjem. Může probíhat v různých stupních - od infekce bez vážnějších příznaků až po vážné trávicí problémy. Nejvnímavější skupinou jsou děti. Giardióza může být také příčinou výskytu alergií u dětí (toto je zapříčiněno možností průniku alergenu do organismu přes narušenou střevní stěnu).
Jak se léčí?
Giardióza se dá léčit přípravky ze skupiny benzimidazolů, kterých je dnes na našem trhu široká škála. Tato léčba však není natolik účinná, aby zabránila reinfekci. Léčbou těmito přípravky působíme vymizení klinických příznaků onemocnění. Další nevýhodou této léčby je možnost vzniku rezistence (odolnosti) k použitému léčivu v případě opakované infekce.
Co tedy dělat?
Nejlepším a nejlevnějším způsobem jak zabránit vzniku giardiózy je prevence, která spočívá ve vakcinaci. Jedinou vakcínou proti giardióze v ČR je v současné době Giardiavax. Giardiavax je vakcína s obsahem inaktivních trofozoitů Giardia lamblia a je určena psům ve věku od 8 týdnů k ochraně před invazí a klinickým onemocněním a ke snížení vylučování cyst prvoka Giardia lamblia.
Žádejte u Vašeho veterináře vakcínu proti giardióze, chráníte tím sebe a všechny kteří jsou vám blízcí!
Leptospiróza
Leptospiróza je bakteriální onemocnění, jehož původce - leptosppiry - nacházíme velmi často u volně žijících zvířat, která je mohou po dlouhou dobu vylučovat a šířit tak infekci. Pes se nakazí přímo od nemocných zvířat nebo pitím kontaminované vody. Jako hlavní příznaky lze uvést vysoké horečky, žloutenku, krváceniny na sliznicích a krev v trusu. Některé sérovary leptospir jsou přenosné na člověka a vysoce nakažlivé (Weilova žloutenka)
Před infekcí lze chránit vakcinací!, onemocnění přenosné na člověka
Vzteklina
Vzteklina je jedna z nejobávanějších velmi nebezpečných nákaz zvířat. Atakuje mozek a onemocnění končí vždy smrtí. Psi se mohou nakazit pokousáním od vzteklého volně žijícího zvířete (např. od lišky nebo jezevce). Jde o velmi nebezpečné onemocnění, poněvadž se může nakazit nejenom řada domácích zvířat, ale i člověk - po pokousání nebo poranění od infikovaného psa či kočky. Proto je očkování proti vzteklině u psů starších 6 měsíců povinné a musí být každoročně obnovováno.
Před infekcí lze chránit vakcinací!, onemocnění přenosné na člověka